Ultramaratonské okénko

Dobrý večer, aby jste si dokázali představit, jak vypadá práce člena doprovodného týmu při ultramaronském závodě, zde chodeckém, můžete se o tom dozvědět více v mém článku. 

Psůtka svoji úlohu zvládl na výbornou

Paříž – Velké pocty se dočkal vytrvalec z Domažlic Roman Psůtka. Počátkem června se uskutečnil další ročník ultravytrvaleckeho závodu Paris – Alsace, asi více známého jako předchozí Paris – Colmar. Roman na chodeckém závodě dlouhém 425 kilometrů byl součástí doprovodného týmu čechoameričana Iva Majetiče.

Start téměř patnácitkilometrového prologu byl ve francouzském městečku Neuilly-Sur-Marne ve středu 1. června v 18:30, následován hlavním startem ve 22:30 v Chateau-Thierry. Doprovodný tým, který tvořil Antonín Muzikant ( řidič karavanu), rodinní příslušníci ( Laura Stone a Lucie Majeticova, starající se o kuchyni a stravu závodníka), Petr Havelka ( doprovodné kolo), Petr Adam ( chodec, řidič druhého vozidla), Miloš Komářek ( fotodokumentace) a právě Roman Psůtka, který měl na starosti především koučink závodníka a masáže, se do Francie vydali již v úterý 31. května.

Vzdálenost hlavní „etapy“ byla 355 km, uprostřed byla přerušena povinnou dvouhodinovou pauzou v Bar – le – Duc. Do cíle v Epinalu docházeli závodníci v průběhu páteční noci až do brzkých ranních sobotních hodin. V sobotu se pak v 10:00 odstartovala poslední etapa v délce 56 km, kterou zpestřil přechod přes horské sedlo v nadmořské výšce 1150m. Psůtka tak jako podpora Majetice strávil ve Francii téměř šest dní, během kterých naspal hruba 7 hodin. „ Dvě noci jsem nespal, ale snažil jsem se vykonávat svou práci pro tým co nejlépe a myslím, že konečné páté místo Iva mluví za vše,“ zhodnotil Psůtka.

Pro Majetice, který se po 17 letech opět postavil na start tohoto prestižního vytrvalostniho závodu, to byla pátá účast. V devadesátých letech se na startu ukázal čtyřikrát, dvakrát byl dokonce třetí. Jelikož se k chůzi vrátil před necelým rokem, tak to pro něj byl náročný závod, ale ukázal že se dobře připravil a vybral doprovodný tým. Psůtka měl na starost závodníka podpořit, doprovázet ho, po určitém množství kilometrů namasírovat,starat se o transport pomocí vozu a kooperovat s ostatními členy týmu. Tým měl k dispozici jedno velké obytné vozidlo a jedno menší. Jelikož se závodí nonstop i přes noc, tak auta mají ochranné prvky a svítící majáky, které jsou jako poznávací znamení. Regulérnost závodu, aby například někteří závodníci nevyužívali vozidla ke zkracování závodu, kontrolují rozhodčí, kteří v automobilech a na motocyklech jezdí okolo. Což potvrzuje, že závod byl velice dobře finančně zajišten a Francouzi tento ultravytrvalecký chodecký svátek berou velice prestižně.

Na závod se kvalifikovalo nebo bylo pozváno sedmadvacet závodníků, z nichž vystartovalo nakonec dvacet borců. Hned od startu doprovázel všechny aktéry závodu nepříjemný déšť a charakter počasí se ve zbytku závodu příliš neměnil. Majetic začal závod odvážně, až do 120. km se střídal ve vedení s rusem Osipovem. Prvních 188 km ušel za 23:58:19 hodin, čímž si zašel „letošňák“ na 24 hodin. Pak ho čekala povinná 2hodinová pauza ve vodorovné poloze.

„Ivo šel velice kvalitní závod, ale ozvala se i krize, kterou nejvíce pociťoval a my s ním během třetí noci. Do Epinalu došel za naší mohutné podpory v 2:55 a ihned tvrdě usnul,“ popsal těžký přechod do předposledního stěžejního bodu závodu Psůtka. Závěrečná 56 kilometrová kopcovitá etapa byla opravdovým „bonbonkem“. Těžký výstup do výšky 1150 metrů a poté sešup do Alsaské nížiny a posledních pár kilometrů do cílového městečka Ribeauville. Tam nakonec došlo deset chodců. Majetic dokončil závod na pátém místě a v cíli byl nesmírně unaven, ale šťastný a hrdý na to, že toto martyrium po tolika letech opět dokončil. Výsledný čas 59:04:19 hodnotí velice kladně. Tohoto úspěchu by ale stěží dosáhl bez vynikajícího doprovodného týmu. „ Byla to pro mě obrovská čest být součástí tohoto týmu. Za svůj vlastní úspěch beru to, že Ivo měl za celý závod pouze dva puchýře a pár menších krizí, které jsme společně překonali. Potěšilo mě i to, že Francouzi byli velice rádi za účast Američana, který zde zanechal jistě dobrý dojem. Zážitků jsem si odnesl opravdu spousta a jsem moc rád, že si mě Ivo vybral jako člena doprovodné sekce,“ popsal krátce po závodě taktéž unavený Roman Psůstka.

Ten již hledí na závod na 48 hodin, který se koná koncem července na Kladně.

Ondřej Váchal